U nás doma už odzvonilo dětským radovánkám a z Coreyho je pořádný puberťák. Napadlo mě ale sepsat pár nejdůležitějších věcí, bez kterých bychom celé tohle období jen těžko přežili. Za inspiraci pro tenhle článek děkuji kamarádce Aničce, která si nedávno přivezla štěňátko a měla na mě hromadu dotazů, tak tady to budete mít všichni hezky pohromadě. Zároveň je ale jasné, že každé štěňátko je jiné a nemusíte se mnou souhlasit ve všech bodech. Délka článku skoro svádí udělat z něj seriál, nicméně to je proti tomu, kvůli čemu to píšu – aby bylo vše hezky pohromadě. Takže předem varuji, že to nebude krátká záležitost, a doufám, že to vás to i přesto bude bavit. 

Hračky

Ne každé štěně si rádo hraje (koukám na tebe, Aladine!), ale dá se s tím leccos udělat a rozhodně teď s odstupem let vidím, jaká je výhoda mít pejska namotivovaného na hračky. Snažila jsem se vybírat od každého něco, takže máme armádu plyšáků, nějaké hračky z lana, balónek na šňůře, puller, přetahovadlo s králíkem na amortizéru, neoprenové frisbee, dentální gumovou kost a jelení parůžek.

Nejvíce frčí: puller (pro kraťandu je fajn velikost standard, poradí si s ní i jako štěně), neoprenové frisbee (ve kterém je vykousaná slušná díra, používáme jako skladné přetahovadlo třeba na výstavách a akcích), přetahovadlo na amortizéru (používáme výhradně při výcviku) a na domácí ničeníčko je bezva jelení paroh (ten bych nedávala dřív, než pejsek přezubí) a absolutní vítěz na Coreyho pomyslném žebříčku je jednoznačně rulička od toaletního papíru.

Co jsem naopak nepořizovala, jsou tenisáky a balónky obecně, na aportování má puller, který pejsek chytá ještě v pohybu a tak nemusí tolik brzdit a netrpí jeho pohybový aparát (což je důležité zvážit hlavně u vyvíjejících se psů). 

Klec / kennelka

Klec jsem nejprve pořizovala pro Aladina, aby měl klidné útočiště před ostrými štěněcími zuby nového parťáka, ale nakonec je to výhradně Coreyho pelech. Oba jsem na klec učila přes pozitivní motivaci, dostávali tam jídlo a celkově ji vnímají jako místo, kde můžou v klidu odpočívat a chodí tam rádi. U nás splnila skvělou službu v momentě, kdy jsme Coreyho učili, že být sám doma je brnkačka. V kleci si zdřímnul a zároveň jsme se o něj nemuseli bát, že by si něco udělal. Konkrétně máme doma pokojovou klec Tabby L.

Látková kennelka je kapitola sama o sobě, určitě se dá využít jako interiérová klec, ale musíte počítat s tím, že do ní pes v pohodě vykouše díru (opět se obracím k Aladinovi). Nicméně na cestování je taková kennelka k nezaplacení. Nejenom že se v autě nebude věšet na postroji, ale zároveň máte klidné místo, které pejsek zná, všude s sebou. Když se štěně v novém prostředí nedokáže uklidnit a usnout, stačí ho dát do kennelky a za pár minut spí. Zároveň si nedovedu představit výstavu, nebo sportovní akci, kde bych nemohla psa na chvilku odložit.

Vodítko, obojek, postroj

Vodítko s obojkem jsme dostali v rámci štěněcí výbavičky od chovatelky, postupně jsem k němu pořídila i postroj, aby si Corey mohl už od štěněte zvykat. První postroj jsem nevybírala nijak důkladně, protože z něj do měsíce a půl stejně vyrostl a většinu času chodí Corey na obojku, ale druhý postroj, který mu doufám vydrží až do dospělosti jsem vybírala důkladněji. Osvědčil se mi nonstop line (konkrétně čtvrtá generace), který je ergonomický a dobře padne. Asi hodně záleží, jaké bude vaše štěně tahoun, u Coreyho to nebyl problém a tak je většinou venčen na obojku, nicméně na postroji má dovoleno tahat (ne tak ,aby mi vykloubil ruku, ale chápeme se :)), což nejspíš později využijeme při rekreačním canicrossu.

Další nezbytnost je pro mě stopovačka, hlavně pokud ještě štěně neumí přijít na zavolání (Corey uměl přijít na jméno od začátku, měl to naučené už z CHS <3) a může se venku polekat a utéct. Navíc v pubertě přijde vhod. My jsme pořídili biothane hexa 4m stopovačku od značky ritega, která je skvělá v tom, že je omyvatelná a velmi odolná. 

Oblečky

Nejprve bych tu chtěla zmínit, že kolie nějaké extra zateplené bundy nepotřebuje (jasně, tohle je můj názor, který je trochu proti proudu současného trendu oblékat snad všechny psy). Corey dostával na venčení v zimě lehkou softshellovou pláštěnku zhruba do půl roku, než mu zhoustla srst a než nabral trochu tuku, jako štěně byl nevykrmitelný. Dále jsem ho pak oblékala, když jsme někde venku čekali a on nemohl lítat, nebo když jsem ho po běhání dala do auta. Od února už běhal bez bundy a zvládal to bez problému. Pokud budete mít vykrmenější štěně s kvalitní srstí, bez bundičky se nejspíš obejdete, stačí použít selský rozum a nechodit se štěnětem v -10°C ven na hodinu :). 

Lékárnička

Po pořízení druhého pejska jsem se dostala k tomu, abych rozdělila lidskou a psí lékárničku (po rozdělení toho v té lidské moc nezbylo .. klasika). Co u nás teda nesmí chybět? Háčky na klíšťata, dezinfekce (na klíšťata nejlepší iodová, např. betadine – pronikne do rány a zabije bakterie způsobující boreliózu, narozdíl od alkoholových, či jiných dezinfekcí), peroxid vodíku na vyvolání zvracení, stříkačka na vyplachování ran nebo aplikaci peroxidu do tlamy, teploměr, nůžky, obvazy, oční kapky, enterozoogel proti průjmu, sprej na snadné odlepení náplasti (srst vašeho psího parťáka Vám poděkuje) a pooperační límec (dovedete si představit velikost límce pro ty moje dlouhočumáky? Je to pořádný satelit).

Co s pejsky sdílím, je bambucké máslo. Skvěle hojí drobné ranky, nebo vyživí suchý  čumák a v malém množství je pro psy netoxické, takže nevadí, když ho olíznou. Ještě bych potřebovala dokoupit botičky, ty se hodí jak na zimu kvůli posoleným chodníkům, tak i na léto, když je asfalt rozpálený, nebo když se zapíchne do tlapky například osina a pejsek by si chtěl ránu lízat. Odlehčené verze lékárničky  tahám všude na akce s sebou, na dovolené či vícedenní výlety beru krom límce snad všechno :).

Dále sem řadím i věci typu kleštičky a brusky na drápky a kartáče na srst. Tahle podkategorie bude hodně individuální, každému pejskovi a typu srsti vyhovuje něco jiného.

Úprava bytu

Většině z vás tento bod bude připadat naprosto samozřejmý, ale když se štěnětem přijedete na návštěvu, tak si začnete brzy všímat, že většina domácností není vůbec bezpečná pro štěňata a psy obecně. Kromě již zmiňované klece, kde byl Corey ze začátku pokaždé, když jsme odcházeli z bytu (pozor na hračky, se kterými necháváte štěně o samotě) jsme provedli pouze pár změn v bytě.

Dali jsme jedovaté rostliny z dosahu psů (většina pokojovek bude jedovatých, navíc Corey moc rád ochutnává hlínu, což je problém i kvůli hnojivům, nebo přípravkům proti škůdcům). Dále jsme zabezpečili kabely a zásuvky, naštěstí Coreyho nikdy nenapadlo je kousat. Za nás dobrý tip je obalit prodlužovačku ochranným obalem proti okusu stromků (koupíte v hobbymarketech), kde se dají vystříhat otvory podle potřeby.

Poslední věc bylo dát z dosahu všechno jedlé ve snadno zničitelných obalech (alespoň teď máme esteticky těstoviny a rýži ve skleněných dózách ;)). A na konec jsme koupili pár koberců, protože máme v bytě dlaždice / parkety a neustálé klouzání po podlaze není to pravé ořechové pro vyvíjející se kostru malého pejska. Sice se koberce často stávaly místem pro vykonání potřeby, ale pokud je pořizujete hlavně pro pejska, tak mu to snadno odpustíte.

A základní rada pro všechny majitele štěňat – co nechete aby Vám pes okousal, to dejte z jeho dosahu..takže boty, knihy (Corey s oblibou vytahuje záložky z knih a pak je cupuje), pantofle a další cennosti musíte schovat. 

Výcvikové pomůcky

S klukama cvičím převážně pomocí metod pozitivního posilování. U nás doma nesmí chybět klikr (ale se dvěma pejskama v domácnosti stejně používám různé slovní markery pro označení požadovaného chování) a různé targety na nose touch a na pokládání tlapek a také na broušení drápků. V plánu jsou také kužely na obíhání na rozšíření naší starší sbírky agility překážek (slalom, tunel, kruh, skočky).

Enrichment

Jako poslední kategorii jsem vybrala enrichment, česky asi obohacení, což je v poslední době velice oblíbený trend. Jde o to pejskovi jakkoliv zaměstnat hlavu, uklidnit ho, obohatit mu každodenní krmení a podobně. 

Spadají jsem věci jako čmuchací dečky, lízací podložky, hlavolamy, jídlem plnitelné hračky a samozřejmě i vlastnoručně vyrobené vychytávky z věcí co najdete doma. Tomuto se věnuje hlavně odvětví hersenwerk, ze kterého určitě znáte například zarolování mňaminek do ručníku, nebo rozsypané granule v kartonové krabici s balonky a podobně (fantazii se meze nekladou). 

Coreyho oblíbená je asi lízací podložka, ačkoliv ji spíš využívá jako kousací podložku… utrpěla velké šrámy hlavně v období před přezubením (vzhledem k tomu, že kousky silikonu často snědl, tak doporučuji kupovat kvalitnější podložky z potravinářského silikonu a ne laciné napodobeniny z aliexpresu a podobně, nebo nevyužívat jako lízací podložky něco, co k tomu původně není určeno). Když jsem ho potřebovala zabavit na přednášce ve škole, nebo v kavárně a v podobných prostředí, velmi dobře se mi osvědčila i čmuchací koule, která má spoustu záhybů pro schování jídla. 

Obecně čmuchání a soustředění pejska na hledání jídla je uklidňující, nicméně na lízací podložky jsem už četla názory, že jde o podporování kompulzivního (repetitivního a nutkavého) chování a že spíš než pro pejsky je to vhodné pro kočky, kterým je toto chování vlastní. Jako se vším ostatním: prostě pozorujte svého psa a uvidíte, co mu bude vyhovovat nebo ne.