Hned zkraje prázdnin jsme se vydali na národní výstavu psů, která se konala v Klatovech. Corey byl spolu s dalším psem přihlášen do třídy mladých, kde získal své druhé čekatelství CAJC a v závěrečných soutěžích si vysloužil ještě titul BOS. Společnost mu dělal stejda Etí (Amulet Elentudas) s paničkou Terkou, který se také v kruhu neztratil a vyběhal si V1, CAC a titul národní vítěz. 

Hned druhý den jsme vyrazili na dlouhou cestu do Prostějova, kde Coreyho čekal výcvikový tábor. Byli jsme trochu proti proudu, protože ostatní běhali agility a Corey na exota cvičil poslušnost, ale zato jsme měli individuální dohled. Pro Coreyho to byl velký zážitek, protože byl poprvé delší dobu bez Aladina a páníčka a ještě ke všemu spal ve stanu, což ale zvládl lépe, než jsem čekala (přece jenom stan není postel). Děkujeme Dáše za pozvání a servis (hlavně za ty palačinky <3). A omlouváme se všem šeltičkám, Corey je asi dlouhochlupý rasista.

Mohlo by se zdát, že se Corey natřásá jen ve výstavním kruhu, ale není tomu tak.  Také se sem tam mihne u ovcí. I přes všechny moje začátečnické chyby ho to stále baví a myslím, že už to chvilkami začíná i nějak vypadat. 

Aby to tu nebylo jen o tom malém lumpovi, Aladin se v červencovém vedru oddává převážně odpočinku, ale aby mu nezakrněly svaly, jezdíme s ním pravidelně cvičit k naší skvělé psí fyzioterapeutce Míše. Alísek už překonal prvotní šok z aquaterapie a vanu zvládne (za párek) v pohodě, masáže si celkem užívá, pokud ho nechcem položit na bok..tak daleko jeho důvěra ještě není. Kombinace vody, laserového ošetření a masáží mu dělají dobře a vykračuje si skoro jako zamlada. 

Na konci července jsme také oslavili Coreyho první narozeniny (a aby se nenudil, tak přímo u ovcí s kamarádem Vigem)! Přejeme všechno nejlepší sestřičce Sunny a posíláme pozdravy do rodného hnízda mamince Sidi a babičce Tofince.

Článek ukončím krátkým shrnutím naší rodinné dovolené. Na Coreyho první a Aladinovu nejspíš poslední (kvůli fyzické zátěži) turisticky laděnou akci jsme se vydali na krásnou Šumavu. Hujerovi, pardon Hejnarovi se sjeli z mnoha koutů republiky a polovinu osazenstva penzionu tvořily děti pod sedm let. Pro Aladina nevyslovitelná hrůza, pro Coreyho nejbáječnější lunapark. Na jeden den nám dělali společnost Coreyho strejda Etienne a jeho kumpán Gant s páníčkama a i přes všechny peripetie jsme si výlet moc užili a doufám, že to někdy zopakujeme (a tentokrát bez elektrických ohradníků ;)). 

Mějte se všichni v létě krásně a užijte si zbývající polovinu prázdnin.